Lukáš Findeis

Jsem běžecký trenér, masér, otužilec a tak trochu blázen. Dlouhé roky chodím v kraťasem, tričku a bos. Bez bot i běhám. Nejraději krásnou přírodou našich hor na ultramaratonských závodech. Letos jsem se po dlouhé době vrátil k ježdění na kole a začal jsem praktikovat aikido.

Běhat jsem začal v roce 2015 a ještě ten samý rok jsem zdolal pár maratonů. Rozběhal jsem se krátce po tom co jsem přestal nosit boty. Cítil jsem se tak lehce, že se mi chtělo začít běhat. Ani nevím proč. A tak jsem běhal. Na autobus, na nákup, po městě… Prostě se mi chtělo. Ale asi víte o čem mluvím. Všichni tu předpokládám viděli Forresta Gumpa. Pak jsem poznal jednoho bosého běžce, který mě vzal na první běžecký závod. A od té doby je běh mou životní vášní a osudem.

Ale teď trochu předbíhám. Na prvním závodu jsem to trochu přehnal a namohl si lýtka a achillovky a vůbec jsem běhat nemohl! Ta dvě kolečka na Masarykově okruhu v Brně (něco málo přes 10 km), s dlouhými táhlými stoupáními do cíle, mě jako začátečníka úplně odrovnala! Když už nohy nebolely, tak jsem si po pár týdnech zkusil zaběhnout pár kilometrů na oválu a bolest byla zpět! Ale pak si mě vzal do parády kamarád, který dělal lekce pro běžce (metoda přirozeného běhu Born To Run od trenérské legendy Lee Saxbyho). Rozhodl jsem se, že si zaběhnu 16km trailový závod, na který jsem byl přihlášený. Dva dny po běžecké lekci! Nebudu vás napínat. Zaběhl jsem to bez problémů, svaly ani achillovky během závodu ani po něm nebolely a byl jsem naprosto fascinovaný tím co dokáže správná technika. A co ta špatná. Od té doby studuji vše možné, co souvisí s během, pohybem, regenerací a stravou, zdokonaluji své běžecké schopnosti a předávám své znalosti dál.

Kromě toho, že jsem akreditovaný instruktor kondičního běhu, jsem si udělal i kurz Dornovy metody PLUS, rekvalifikační masérský kurz (a další masérské techniky), kurz Spirální stabilizace páteře (SM Systém), jako účastník jsem absolvoval kurz Wim Hofovy metody a zakusil jsem ponor do zamrzlé říčky. Jako bývalý prodejce bosých bot jsem se v rámci různých firemních školení naučil mnoho užitečných informací o nohách, bosých botách a fyziologii pohybu od fyzioterapeutů. Neustále se učím nové a nové věci a nechávám se překvapovat tím, jak se nově nabyté znalosti propojují s tím co znám v oblastech, kde bych to často ani nečekal. Mám dlouhý seznam dalších kurzů, které bych v nejbližších letech rád absolvoval, abych se s vámi mohl podělit o moudra na nich získaná.

Nechávám se pohlcovat radostí z pohybu. Cítím se díky pohybu plný fyzické i duševní energie a už si neumím představit život jinak. Pojď to zažít i ty!

Protože informací na kurzu bude spousta a v krátkém čase, tak si pro vás připravuji skripta, abychom vše uceleně probrali a mohli jste si dělat poznámky, ke kterým se budete moci vracet.

[Blesk] Po práci běhá bos 48 kilometrů denně: Lukáš nohama vydělává na dobrou věc: Reportáž z Teribear 2016. Běhal jsem druhý rok a uběhl jsem přes 300 km, jako od té doby každý rok. V roce 2019 jsem za 7 dnů uběhl 336 km.

[Tchibo] Staňte se bosým běžcem: V roce 2017 se mnou o běhání dělal reportáž Tchibo blog

Jak to dělá, že neumrzne? Rozhovor s otužilcem Lukášem: Komplexní rozhovor se mnou udělala kamarádka PaedDr. Vlaďka Botlíková CSc., velká odbornice na pohyb a zdravé nohy z ÚTVS ČVUT.

A tohle byl můj první maraton :D. Náročný trail s pro bosého běžce ještě náročnějším povrchem ve více jak 30stupňových vedrech. LP 2015. Běžel jsem v ponožkobotách s 1mm podrážkou, které mám na úvodní fotce :). Doběhl jsem. Zmiňují mě tam jako jednoho z pěti odvážných prvomaratonců.

BONUS (časopis pro klienty Oborové zdravotní pojišťovny) s mou maličkostí si můžete přečíst zde.

Když je vedro na padnutí, tak je možné se na štafetovém běhu Od Tatier k Dunaju schladit v ledové horské říčce. A když bylo venku 15 pod nulou, tak mě nenapadlo nic lepšího, než se jít proběhnout. A takhle to vypadalo na závodu Quo Vadis, když mi v noci zmrzlo obočí a cinkalo mi o brýle.