Léčivé hraní s dětmi

Co když batole kouše, zdrhá, odmítá nočník, bojí se doktorky? A co když předškolák lže, mluví sprostě, štípe miminko?

Děvět typů her (Mocenské, pokračovací, regresní, symbolické, dotýkací, nesmyslové, kooperativní, shledávací.) Prevence. Evoluční rodičovství (Nejsi strašná matka, není “to” tvoje vina.). Skutečně společný čas. Smích a pláč. Spolupráce a hranice (vynalézáme hry za běhu). Rodičovský hněv. Ty.

Ahoj spolu-matko. Věříš, že “děti se chovají dobře, když se cítí dobře”, ale v praxi bys fakt potřebovala novou inspiraci, jak toho kurnik dosahovat? Nabízím výtah z přístupu Alethy Solter (Attachment play). Skrz legraci a přijetí ke spolupráci. Videoseminář má čtyři hodinové díly.

Co na semináři zkusíme udělat

• Inspirovat se od různých škol respektujícího rodičovství (Solter, Aldort, Markham, Karp, Wild, Liedloff). Projít různé hry, odnést si domů konkrétní příklady a návody.
• Pochopit naši dobu. Co se to dnes děje, že rodiny potřebují zvláštní hry? (David Abram, evoluční rodičovství).
• Probrat hlouběji, co komu brání být obecně víc hraví. Já hodně čtu a myslím, ale ke skutečné změně v mém životě nedochází jen poslechem informace. Lepší je rovnou zkoumat, jaké asi u nás vyvstanou s hraním překážky a jak je překonat.  Navrhnout akční plán pro pravidelný skutečně společný, hravý čas. Zkusit posunout vnitřní přesvědčení, která nás zastavují a točí v začarovaném kruhu.
• Pobýt spolu na videu a probudit se do dalšího dne s novým načerpáním. Doufejme :-)

Co ještě potřebuješ vědět?

Co předpokládám: Jsi pro respektující přístup. Víš, že každé dítě je originál a ty ho znáš nejlíp.

Seminář má celkem 4 díly po hodině.

Attachment play nemusí sedět každému. Zkus ukázku, kup video. Pokud ti to nesedne, napiš, bez keců vrátíme poplatek za kurz. 

Příklad hry:

MAMI, JSEM DÁREK! (Upřímná vděčnost)

Začalo to tak, že v návalu vánoc jsem synovi řekla "Můj nejhezčí dáreček jsi ty". Dotklo se ho to zřejmě nějak, protože za chvíli přišel: Mami, řekni že jsem dárek! A tak jsme pár dní hráli tuto hru. Dáreček se rozhodl, kde bude uložený, já jsem ho překryla látkou a mluvila o tom, že, hele, tady je nějaká krabice, co je asi v ní?? No toto, je to náš Theo!!! To je krása, super dárek!

Vypozorovala jsem, že největší nadšení, smích a radost vzbudily ty případy, kdy jsem si opravdu dala na čas. Zpomalit se a opravdu upřímně zapřemýšlet co "v krabici" (pod látkou) bude ... ... a když jsem látku sundala a syna odhalila, tak jsem byla opravdu upřímně vděčná, že máme tak úžasné dítě.

Všechny naše děcka jsou poklady. Je paráda mít rodiče, kteří ví, že jejich dítě je poklad. Tak mě napadlo vám to napsat - třeba by váš poklad taky těšilo vykoupat se ve vděčnosti :) 

 

Spoustu dalších informací a dlouhou pozvánku najdete zde.