Jak se zbavit emočního jedení, záchvatovitého přejídání

Na internetu je čím dál víc návodů, co se jídla týče. Některé jsou trefné, některé úplně mimo. Problém ale je, že skoro žádný z nich neřeší věci komplexně. Berou většinou v potaz pouze fyziologii. 

Řekněme, že se snažíte zhubnout, či jednoduše dodržovat zdravější životní styl. Zjistíte si velké množství různých informací a plni odhodlání začnete jíst zdravěji. Váš plán ale většinou velmi brzy selže. A na vině jsou často emoce. 

Poznáváte se v tom? Pak je tento kurz přesně pro vás.

Pro koho je kurz vhodný?

Kurz je vhodný pro všechny, kteří by rádi začali jíst zdravěji, ale při prvním náznaku stresu i tak sáhnou například po čokoládě. Pro všechny, kteří se nemůžou zbavit neovladatelné chuti na nezdravé potraviny. A dokonce i pro ty, kteří trpí záchvatovitým přejídáním. 

Na co všechno se v kurzu zaměříme?

1) Jídelníček

Jak si správně sestavit jídelníček a spočítat množství kalorií a poměr makroživin a proč? Jak nás ovlivňují některé hormony? Co má s jídlem společného náš nervový systém? Proč máme pocit hladu i když jsme ve skutečnosti plní? A mnoho dalšího.

2) Psychologie

Co je to emoční tuk? Jaké mohou být lidské hlady (mimo ten po potravě)? Proč je mylně zaměňujeme za chuť na jídlo? Jak tuk vnímá psychosomatika? Jak nás v tomto ovlivňuje dětství? 

3) Řešení

Čím začít, když se chci zbavit emočního jedení? Jak postupovat? Jaké změny bych měl/a v životě udělat? Klíč je v tom, že jedna část bez druhé bohužel nebude fungovat. Pokud změníme jídelníček a náš mindset zůstane stejný, vše se brzy vrátí do starých kolejí. A naopak.

Společně s webinářem získáš zároveň E-Book se stejnými informacemi, které jsou podrobně vysvětlené. Své znalosti si tak můžeš oživit kdykoliv. Třeba i několik let po webináři.

Po skončení webinářové série Ti také přijdou na E-mail záznamy všech částí. Máš tak jistotu, že Ti nic neunikne. I kdyby jsi se nemohl zúčastnit živě.

Monstrum jménem Záchvatovité přejídání

"Zůstal jsi sám v domě. A víš, že přijde. Víš, že se objeví. Monstrum. Nutí tě dělat divné věci. Nutí tě dělat věci, po kterých se cítíš hrozně. Máš výčitky svědomí. Věci, po kterých je ti špatně od žaludku a chce se ti zvracet. Ale stejně si nemůžeš pomoct a pokračuješ v tom. 

Ze začátku se tvářil jako kámoš. “Bude ti líp”, řekl. A ty jsi mu uvěřil. Šli jste spolu do obchodu a nakoupili tam všechny ty věci. A pak rychle domů. Nejraději by jsi běžel. Tak moc se těšíš, až budeš doma a všechny věci do jedné spotřebuješ.

Chceš přestat. Ale on tě nenechá. “Přece to tady nenecháš ležet”, říká ti. “To nemůžeš.” A tak ho poslechneš a pokračuješ, dokud to všechno nezmizí. A pak je ti zle. 

Čím dál jasněji začínáš vidět jeho pravou podobu. Všimneš si, že místo rukou má obrovské vidličky a přemýšlíš, jak je možné, že jsi to předtím neviděl. Najednou si ho konečně lépe prohlédneš. Je to slizoun. Chlap pořádně při těle. Na hlavě mu sotva zbylo pár vlasů. Na sobě má tílko, které je věčně umaštěné od jídla. Obrovské pařáty, které napichují, co se dá. A jeho podlý úsměv. Ten úsměv. Ten je nejhorší. 

Konečně ho dokážeš zřetelně vidět v celé jeho kráse. A už s ním nechceš žít. Ale je to těžké, pořád se vrací. Nemáš tušení, jak se ho zbavit."