Bosou nohou

Kurz je z řady "Za dobrý skutek". To znamená, že předpokládám vykonání dobrého počinu prospívajícího Matce Zemi. 

Naše nohy jsou nastaveny naslouchat přírodě. Proto je oprostíme od té totalitní izolace, ve které tráví příliš času. A dopřejeme jim pestrou škálu povrchů: písek, trávu, mech, jehličí, kamínky...

Cestou si řekneme základy vznosné postury, která právě od chodidel začíná. Jejich správným nastavením dochází k zaosení nohou, neutrálnímu nastavení pánve a vznosnému protažení páteře.

Na závěr si můžeme zacvičit pozdravy Slunci, na písku bez podložek - na přání, dle nálady:)

Prosím o pochopení, že nám nikdo nemůže zajistit naprostou bezpečnost terénu. Občas se na něco šlápne a hovno je vlastně z těch bezpečnějších přírodnin:) V lese vidím občas i střepy. Je to o pozornosti, o jejím postupném pěstování.

Je to na vlastní riziko - stejně jako plno záležitostí v životě: zamilovat se, létat, snít, cestovat... Mne osobně více straší dlouhodobé věznění chodidel, které má za následek jejich nefunkčnost - spadlé klenby, vbočené palce... 

Pokud ale trpíte sníženou imunitou, diabetem aj. onemocněními, poraďte se s vaším lékařem.

Pokud jsi naopak bosochodec nadšenec - bosochodkyně nadšeňkyně:), moc ráda tě poznám.

Já k chůzi využívám NW hole. Pokud bys chtěl zapůjčit, dej mi vědět.