Burn out syndrom

Trpíme vyhořením?
Jak se to projevuje?
Můžeme si pomoci?
Můžeme pomoci druhým?
Jaké skupiny tím trpí?

Odpovědi na tyto a řadu dalších otázek si vysvětlíme na semináři.

Setkávám se s lidmi ve firmách, v soukromí i v psychoterapeutické praxi, kteří jsou unaveni, vyčerpáni, bez energie, bez vztahů, bez chuti do života. Často přichází s nějakou somatickou bolestí či poruchou. Bývají to bolesti hlavy, šíje, hučení v uších nebo různé stěhovavé bolesti uvnitř těla. Při analýze jejich života docházíme často k tomu, že je to důsledek „vyhoření“ – klienti popisují typické fáze syndromu: prvotní nadšení, nespokojenost -  frustrace, stagnace, apatie, vyhoření. Moderní pojetí vyhoření je ale daleko širší, než se v literatuře uvádí. Jedná se např. o důsledek činností s vysokou zodpovědností, životní ztráty nahromaděné v malém časovém úseku, vyčerpání při práci s lidmi.

Možná vás napadne otázka, kde to vlastně všechno začalo…Definice tohoto stavu pochází z roku 1974 od amerického psychoanalytika Herberta J. Freudenbergera. Původně byl pojem “burnout” používán původně ve spojení s narkomany v chronickém stadiu, později v souvislosti s pracujícími lidmi, kteří projevovali letargii, zoufalství a bezmocnost (především ve zdravotnictví).

Možná se najdete i vy v základních projevech:

• Únava, pocit vyčerpanosti.
• Neschopnost se na práci soustředit.
• Úbytek motivace a kreativity.
• Deprese, úzkost, agrese, výkyvy nálad.
• Sociální stažení až izolace.
• Pokles sebehodnocení a sebedůvěry, nejspíše právě toto může být příčinou ke stažení se ze společenského života.
• Psychosomatické problémy: zejména v rámci kardiovaskulární soustavy, trávicí soustavy a svalstva.

Je možné s tím něco dělat! Prevence existuje! Pojďte to zjistit!